Ve čtvrtek 14. 9. zažili noví studentíci z primy svůj adaptační minikurz. Trval sice jen jedno dopoledne, ale i za tuto krátkou dobu se (alespoň doufáme) stihli lépe poznat, pobavit, seznámit.
Nejprve se pomocí obrysu dlaně s prsty představili ostatním; prozradili svou přezdívku, koníčky, obávané i oblíbené předměty a činnosti. Potom následovaly poznávací hry s trochou pohybu – družstva hochů a děvčat se měla např. seřadit podle prvního písmene jména, výšky, velikosti chodidla, a to vše dokonce beze slov!
Aktivity ve škole vystřídaly činnosti venku. Na procházce po Bučovicích se žáci dozvěděli něco o kostele, významných domech na náměstí, nahlédli na zámecké nádvoří s kašnou a do zámeckého parku. Příjemné dopoledne zakončili všichni na hřišti, kde si zahráli vybíjenou, proběhli uličkou důvěry, děvčata změřila síly s chlapci v přetahované a potom už snad jen v rychlosti, jakou doběhnou do školní jídelny na oběd.
Věříme a doufáme, že se hravá adaptace primánům líbila a že jim pomohla zvyknout si na nový kolektiv.

S. Stonawská, M. Urbánková – vyučující

Poměrně nepříznivé předpovědi počasí udělaly z letošní atletické olympiády GOA Bučovice adrenalinový sport...pro pořadatele. Ničím podobným se naštěstí díky solidnímu počasí nemuseli zabývat ani v pátek 15. 9. závodníci v kategorii žáků a dorostenců, ale ani v pondělí 18. 9. účastníci soutěže juniorů. Všichni se tedy mohli naplno soustředit jen a jen na sportovní výkony.

Již na konci června nás pan třídní profesor Josef Křížka informoval, že se po prázdninách společně s paní profesorkou Lokajovou vydáme na adaptační pobyt do Haluzické hájenky. Jak už to bývá, prázdniny utekly jako voda a na kalendáři se objevilo datum 5. 9. 2017. Byl to den našeho odjezdu do Haluzic. Někdo pociťoval momenty nervozity a napětí, jiný se zas těšil na čas strávený v novém kolektivu.
Ráno za slunného počasí se naše třída sešla na vlakovém nádraží a než jsme se nadáli, šlo se krokem k hájence. Cesta byla poměrně dlouhá, ale zato zábavná. Po několika minutách jste nás mohli vidět, jak si rozřazujeme pokoje, povlékáme postele a společně se smějeme. Upřímně, po tom všem nám pěkně vyhládlo a tak už se na oběd servírovaly boloňské špagety. Abychom se všichni seznámili, bylo pro nás přichystáno spoustu seznamovacích her. Proběhli jsme si například uličkou důvěry, seřadili se podle data narození BEZ mluvení a také si zamluvili anglicky. Přišlo na řadu skládání slov vlastním tělem, kde byli všichni rozřazeni po skupinkách a také paní profesorku s panem profesorem napadlo, abychom opět ve skupinkách sestavili libovolný přístroj, což bylo pro někoho velice obtížné. Když už mluvím o té obtížnosti, byla pro nás přichystána šifra, kterou jsme museli po skupinkách rozluštit. Všichni chodili po lese, kde byly na stromech různé papírky s čísly a naším úkolem bylo si čísla zapisovat a postupně plnit různě obtížné úkoly, mezi něž patří například sestavení básničky pro kuchařky, nebo přebrodění malého bazénu.

V úterý 27. června 2017 vycestovala třída tercie a kvarta do zoologické zahrady do Vídně, která je součástí zámeckého parku v Schönbrunnu. Po krátké procházce k fontáně a Gloriettě jsme zavítali do nejstarší existující zoo na světě s jedinou zachovanou barokní menažérií. Zoo má zajímavou minulost, v létě 1752 ji založil císař František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie. Každý si určitě našel své oblíbené zvíře, za všechny jmenujme alespoň žirafy, pandu velkou, lemury, opice a slony. Podívejme se na krásy Vídně.

     

Úřední hodiny během školních prázdnin jsou každou středu od 9.00 do 12.00

Už tradičně se na gymnáziu ve sborovně vaří; v hodinách cizích jazyků zkusí studenti s vyučujícím uvařit( usmažit, umíchat, zkrátka ukuchtit...) jídlo typické pro zemi, jejíž jazyk se učí. Tak si francouzštináři pochutnávají občas (mimo jiné) na zeleninovém ratatouille, ruštináři zvládnou např. boršč a němčináři provoní chodby školy císařským trhancem zvaným Kaiserschmarrn. Chutná dobře...Představte si vůni vanilky, másla, horkého ovoce a pusťte se do císařské palačinky. Zvládnou i začátečníci. Tak třeba až bude o prázdninách pršet a vámi bude cloumat chuť na něco sladkého. Guten Appetit!

Míše S. za to, že tento výlet vymyslela. Panu profesoru Z. za to, že nám poradil jet právě do Olomouce. Panu řediteli za to, že nás pustil. Rodičům za finance a odvoz na nádraží do Vyškova. Českým drahám za bezproblémovou dopravu. Olomouci za její atmosféru. Olomouckým kavárnám za skvělou kávu. Paní z DDM za to, že byla tak "milá". Děkujeme počasí za to, že nebylo ještě větší vedro. Spolužákům za jištění v lanovém centru. Instruktorům za to, že nás nezapomněli pochválit, protože jsme opravdu prima parta. Houpačce v lanovém centru za to, že fungovala aspoň pár jízd. Bowlingovým koulím za zlomené nehty. Paní profesorce za meloun. Místním kulturistům za podvečerní show. Varné konvici v ubytovně za to, že fungovala.

Ve slunečnou středu 21.6. 2017, se po roce třída sekunda dočkala školního výletu, tentokrát do Jungle Parku v Brně, za doprovodu naší třídní profesorky Milfortové a pana profesora Stavělíka. Do parku jsme dorazili dříve, a tak jsme se zabavili hrami. Po dlouhém čekání se konečně uvolnila základní trasa a tak nám milý pan instruktor vysvětlil vše, co bylo potřebné. První překážku tvořil sjezd přes řeku Svratku, který jsme si všichni užili.

Byl čtvrtek 18. května, krásné slunné počasí a 29 družstev ve dvou kategoriích, která se spolu chtěla utkat v atletických disciplínách. Vyškovský stadion hostil okresní přebor základních škol s účastí i GOA Bučovice. Hoši ve složení Zbytek Tomáš, Durák Miroslav, Žert Matyáš, Doupovec Adam, Stavělík Jakub, Hrubý Marek, Vráblík Vojtěch a Grebec Hugo se snažili vypořádat se závodem co nejlépe, avšak do první pětky se dostávali jen sporadicky. Nejlepší umístění dosáhli výškaři Marek Hrubý, který zdolal 150 cm a umístil se na stříbrné příčce a Miroslav Durák, který velice příjemně překvapil, když překonal 145 cm a zaujal čtvrtou příčku.

Dne 19. června proběhlo na naší škole tradiční, i když mimořádné LISTOVÁNÍ. Využili jsme nabídky "duchovního otce" tohoto projektu L. Hejlíka a pozvali na naší školu samotného autora C.D. Payna, který prostřednictvím herců představil všechny své knihy, které doposud v češtině vyšly. Ať už to bylo populární Mládí v hajzlu, zajímavé Dědictví či vtipný román Neviditelný.
Po představení měli studenti možnost s autorem diskutovat (samozřejmě anglicky) a také si zakoupit jeho knihy. Autogramiáda celé představení zakončila a my se těšíme na další LISTOVÁNÍ v příštím školním roce.

PhDr. Růžena Nedělová

Každý se jednou za život rozhodne udělat zásadní krok, a to jest pořídit si psa. Ovšem při výběru chlupatého miláčka hraje roli několik faktorů, které by měl každý zkušený pejskař znát. Proto bych vás chtěla s některými seznámit.
Pejsci mohou být všelijací, od zavalitých (dobře krmených psů) po vyzáblé, kteří kus žvance vidí jednou za uherský rok. Od velikosti dvoupatrového autobusu po nákupní vozíček, se kterým si hraje vaše čtyřleté dítě v hypermarketu. Od nahaláčů, kteří klepou kosu i v létě, po huňáče, jejichž srst připomíná hruď chlupatého řidiče náklaďáku. Jak říkám, rozmanitost psů je velmi pestrá, stačí si jen vybrat.

Ahoj mami,
na sportovním kurzu je to super. Březová u Třebíče je hodně velký areál, kde najdeš spoustu aktivit.
Uprostřed je lanové centrum s horolezeckou stěnou. Vyzkoušeli jsme toho hodně. Paintball,Bungee trampolíny, Bungee running, skok do prázdna, koupání v novém bazénu, rafty a mnoho dalšího. Nejvíc jsme se pobavili po večerce na pokoji u kluků, kam Endřů nečekaně přišel a řekl všem klukům:,,Ahoj dámičky!“ A ona tam zrovna byla B.
Celý kurz nás určitě velmi sblížil. Stal se z nás lepší kolektiv. Své spolužáky jsem poznala z jiného úhlu. Už to nebylo jen o půjčování úloh a vzájemném pomáhání. Ve spoustě hrách jsme museli uplatnit jednotné přemýšlení a souhru. Areál byl plný různých překážek, lanových okruhů a vodních aktivit. Nikdy jsme se nenudili. Rozhodně nejzábavnější byla večerní diskotéka, kde se bavili i netanečníci a profesorky. Měli jsme úžasného instruktora. Mattashi válel!

Malé, ale milé
Bývaly časy, kdy jsem neměl smysl pro ironii, kdy jsem bral vše doslova, kdy mi všechno přišlo prosté a jednoduché.
Jednou jsem se rozhodl koupit si psa. Po deseti minutách strávených ve psím útulku se dostávám ke snad nejmenšímu a nejroztomilejšímu buclíkovi pod sluncem. „Co je malé, to je milé,“ řekl jsem si a přetékaje radostí při představě legrace s tímto miniňufákem si jej naivně rozhodnu odnést domů.