Dne 24. 9. 2018 byla v areálu Gymnázia a Obchodní akademie zahájena stavba nové školní kuchyně a výdejny stravy, učeben a kabinetů pro potřeby obchodní akademie, spojená s kompletní rekonstrukcí podzemní chodby spojující budovu gymnázia s budovou bývalého internátu obchodní akademie. Finanční dotaci na tuto akci schválilo zastupitelstvo Jihomoravského kraje 27. dubna 2017. Stavba má být dokončena 12. 10. 2019, zkolaudována 21. 11. 2019.
Realizace stavby klade zvýšené nároky na zajištění bezpečnosti žáků, učitelů i všech návštěvníků školy. Bylo proto přijato několik důležitých provozních opatření. Žáci a zaměstnanci školy byli seznámeni s vymezením stavby, rozsahem plánovaných prací a poučeni o bezpečnosti práce. Pěším a cyklistům je vstup do školy povolen pouze vstupní brankou. Vjezd všech motorových vozidel žáků je zakázán. Příjezdová brána ve spodní části areálu je do odvolání vyhrazena pro potřeby stavby, v omezené míře pro příjezd vozidel zaměstnanců školy. Vjezd jiných motorových vozidel (rodiče žáků, zajištění některých služeb, pracovní návštěvy aj.), je možný pouze se souhlasem pracovníků sekretariátu a vedení školy.

RNDr. Jaroslav Honza, CSc., ředitel školy

Když jsme vyráželi vlakem z Bučovic vstříc jednotnějšímu kolektivu, panovalo všem dobře známé trapné ticho. Ale cestou zpátky jsme byli vedle vedrem znavených důchodců stoprocentně nejhlasitějšími cestujícími. Samozřejmě vyjímaje naše vzorné paní profesorky.
Po, navzdory předpovědím, teplém dopoledni, stráveném propracovanou hrou paní profesorek, jsme byli donuceni k příjemnému ochlazení v menším bazénku, které nám pomohlo později se vrhnout na sportovní aktivity jako je fotbal, volejbal či méně fyzicky náročné hry. Námi vymyšlené hry byly často primitivní, ale i přesto jsem názoru, že nás sblížily. To jsme ale ještě netušili, co pro nás mají paní profesorky nachystané…

Osvědčený dvoudenní formát soutěže byl sice při plánování termínu ovlivněn deštěm, ale přesun na 17. a 18. 9. se díky skvělému počasí ukázal být správným krokem. Optimální podmínky měly tedy zajištěny jak mladší ročníky (žáci, dorost) v pondělí, tak i starší třídy (junioři) následující den.

Jistě každý z vás navštívil tohle úžasné město s barokním komplexem a mnoha historickými památkami. Naše třída měla to štěstí si společně s panem profesorem Křížkou a paní profesorkou Hortvíkovou prodloužit prázdniny a odjet za relaxací. I když relaxace to zas tak úplně nebyla. Na prvním místě zde vládnul adrenalin, který nás provázel po celý náš pobyt. Na druhém místě rychlá chůze, která byla samozřejmě velice nutná.

• Naše poslední exkurze proběhla ve dnech 11. - 13. září 2018.
• Jeli všichni – tudíž 26 studentů. A dvě profesorky.
• Během těchto tří dnů jsme ušli cca 67 000 kroků.
• Bydleli jsme na Kampě v Tyršově domě v pokojích po 11 až 14 lidech.
• Viděli jsme celkem 21 pamětihodností, z toho 3 synagogy, 1 chrám, 1 baziliku a 1 kostel s lurdskou jeskyní.
• Během pobytu jsme přešli Karlův most asi osmkrát, jedinec, který se ztratil, víckrát.
• Navštívili jsme 2 divadla.
• Malá lahvička vody nebo coly u Zlaté uličky stála 100 Kč.
• Když si Lucka kupovala pití a chtěla "tu malinovku", prodavač jí podával 2, protože si myslel, že mluví anglicky.
• Ceny oblečení v Pařížské ulici nemá cenu komentovat.
• Na vršek Petřínské rozhledny jsme vyšli 299 schodů, na střechu Národního divadla 79 schodů.

Město Bučovice a Okrašlovací spolek v Bučovicích využily společenskou pozornost, kterou letos vyvolávají „osmičková“ výročí, aby koncem letních prázdnin připomněly události srpna 1968. Po odhalení pamětní desky oběti okupace Ilji Sušánkové na náměstí Svobody byla pro veřejnost uspořádána v kině Brigáda beseda s někdejším velitelem bučovické posádky Josefem Medřickým a dalšími pamětníky.

V pátek 15. 6. jsme se po dvou letech usilovného studia němčiny, kdy už jsme (s malou dopomocí) schopni přelouskat několik vět z receptu, dohodli s paní profesorkou Urbánkovou, že si uvaříme císařskou pochoutku – trhanec. K tomuto účelu nám byla propůjčena sborovna a po dohodě s paní profesorkou Handrlovou i hodina češtiny.

Pojedeme do přírody nebo do civilizace?
Příroda přehlasovala civilizaci jednoznačně. Vlakem jsme vyrazili přes Brno do Tišnova a Nedvědice. Vlevo na nás mával hrad Pernštejn.,,A to nebyl Karlštejn?“ ,,Ne, Andělko, nebyl…!“
Dva kilometry do kopečka a malinovka u občerstvení.
Prohlídka hradu byla záživná a říkáme to s přesvědčením.
Pak najít červenou turistickou značku směr rekreační středisko Prudká. Cesta nebyla prudká, ale pomalá a zdlouhavá.
,,Už tam budem? Jak dlouho ještě?“
,,Dlouuuuuuuuuuuuho...“
Konečně vidíme chatičky a později i postýlku.Ale omyl. Nohy nás vůbec nebolí, protože fotbálek je lákavý sport. A přidáme i volejbal. Nebo plácanou? A večer si dáme táboráček s ukulele a zpívání.
Ráno bylo za chvilku, relaxace u bazénu nebo na hřišti s míčem byla dobrá volba.
A pak už jen mávnout na znamení a vláčkem domů.

A na výlet zase za rok…?

Ach synku, synku, doma-li jsi… Slova známé lidové písně zahájila pondělní slavnostní sázení lípy v areálu školy. Za harmonikového doprovodu Jana Zbožínka ji zazpívali studenti kvarty. V 9 hodin byla lípa zasázena a studenti primy, sekundy, tercie a kvarty ji malým slavnostním shromážděním před školou uvítali v našem areálu. Po úvodních slovech pana ředitele Jiřího Vlčka promluvil pan profesor Jan Růžička, aby připomněl důležité body ke stému výročí založení republiky a vyzdvihl tento památný akt. Závěrečná slova patřila panu starostovi Jiřímu Horákovi, který zdůraznil sounáležitost města a naší školy a zdůvodnil tak účel výsadby v našem areálu. Symbolicky pak každý z nich přihodil část zeminy k lípě.
Slavnostní chvíli podtrhlo slunečné počasí.
Mgr. Bronislava Handrlová

Před výletem.

Paní profesorko, co tam budem dělat?
Je tam Stezka v oblacích, takže si uděláme výšlap asi 4 km ke Stezce a zpátky pojedem lanovkou.
A nešlo by to opačně?
Ne.
Tak jo.

1. den – výšlap na horu Slamník ke Stezce v oblacích.

Ten pes z penzionu jde s náma, on se určitě ztratí. Nooo, teď ho málem přejelo auto. Paní profesorko, nemáte telefon na toho chlapa z penzionu?

Ve středu 13. června se Bučovice a zřejmě celá Morava probudily do pošmourného rána. Déšť byl na spadnutí, a tak jsme se museli na výlet vybavit pláštěnkami a deštníky. Vyslali jsme několik prosebných pohledů směrem k obloze a statečně nastoupili do autobusu, abychom se vydali vstříc zážitkům v historickém městě Příbor.
Po příjezdu na místo se sice sluníčko stále neukazovalo, ale snad to ani nevadilo. Ujali se nás mladí průvodci, kteří nás zavedli nejprve k domu známého příborského rodáka Sigmunda Freuda; tady se někteří statečně položili na Freudovu pověstnou pohovku, ale když se nedočkali žádné psychické pomoci, raději pokračovali do útrob Freudova domu a posléze historickými uličkami kolem kostela do piaristické klášterní zahrady. Tady čekala na všechny bylinková zahrádka a potom bylinková čajovna. Každý si mohl namíchat svou originální bylinkovou směs a po spaření horkou vodou vypít jako životodárný lektvar.

Tercie se v pořádku vrátila ze sportovního kurzu v Březové. Zajímavé, až neuvěřitelné, že? Ale je tomu opravdu tak. I žáci třídy, jako je letošní tercie, se dokáží po týdnu plném střílení z polorozbitých plastových zbraní v airsoftu, šplhání po nervy a dlaně ničících lanech v něčem jako lanové centrum, ježdění na ,,Jarouškovi“ (jméno KONĚ…kdyby náhodou), pocení barviček po velice dramatických akcích v paintballu, velkých horolezeckých výkonů na zdech určených pro tuto činnost, velice ladných a krásných bungee skoků, při kterých se museli ze začátku držet černého cosi, mírumilovných her na raftech, při kterých ROZHODNĚ NIKDO NEDOSTAL PÁDLEM DO HLAVY!!(že nejmenovaná osobo s utopeným mobilem?), smysluplných konverzací v pozdních večerních hodinách na veřejných záchodcích s dlouhovlasým Slovákem, který vypadal se svou kápí a mužným podnosním vousem jako pedofilní vodník, profesionálních tanečních pohybů na místní diskotéce s Dýdžejem, který má velký smysl pro hudbu dnešní doby, to vše samozřejmě za dohledu nebojácných, života a nadšení plných paní profesorek a všedovolujícím instruktorem, který stál vždy při nějakém problému při nás, aby nám pomohl (až na problémy záchodové), a na kterého nikdy nezapomeneme, vrátit v plném počtu a ve zdraví domů.

-pádlem praštěný Radek Pflimpfl

Okresní kolo v atletice ZŠ začalo kategorií s ročníkem narození 2002-2004 v úterý 10. 5. na atletickém stadionu ve Vyškově. Družstvo Gymnázia a OA Bučovice přicestovalo jak v dívčí, tak v chlapecké sestavě. Konkurence byla obrovská, hoši se měřili s dalšími třinácti celky, dívky s jedenácti. Ve slunném dopoledni bylo vidět spoustu vynikajících výkonů. Hoši ve složení Hugo Grebec, Tomáš Zbytek, Robert Gonda, Václav Chmelař, Marek Doležal, Jan Zbožínek, Jan Lipenský, David Mládek a Tomáš Fryč vybojovali sice pouze jednu individuální medaili zásluhou Gondy, který získal první místo ve skoku vysokém výkonem 165 cm, ale díky bodům zbytku družstva se hoši udrželi v první polovině závodního pole. Nejužitečnějším článkem družstva byl Doležal, který se umístil mezi 111 závodníky bodově na sedmém místě, zdatně mu sekundoval Chmelař z desáté pozice.