Když se řekne slovo cimbál, hned si každý představí cimbálovou muziku, pěknou lidovou písničku, skleničku dobrého vína, krásné pestrobarevné kroje a košaté tradice našich předků. Náročné umění hry na tento složitý hudební nástroj obdivují snad všechny generace posluchačů.
Cimbál je řazen z odborného hlediska do skupiny lidových hudební nástrojů, tak ho ostatně zná většina z nás. Musím ale podotknout, že v posledních čtyřiceti letech dochází k velkému posunu v nazírání na tento klenot mezi nástroji, a zvláště pak na jeho technické možnosti. Cimbál dnes již řadíme do skupiny nástrojů koncertních a v jeho podání můžeme slýchat nejrůznější transkripce (přepisy) a úpravy skladeb velikánů světového baroka, klasicismu, romantismu, impresionismu i hudební moderny 20. století. Avšak stále častěji se objevuje i původní cimbálová tvorba českých, maďarských, rumunských a moldavských autorů.
Potřebám praxe se přizpůsobilo postupně i naše umělecké školství. Cimbálu se vyučuje na základních uměleckých školách, na třech moravských konzervatořích i na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Děvčata a chlapci studující tento obor se navzájem velmi dobře znají a často se potkávají na různých soutěžích, přehlídkách, koncertech, letních soustředěních v Beskydech nebo Tatrách a tvoří bezvadnou partu přátel, kterým cimbál učaroval tak, že se stal jejich celoživotní láskou.

    V pátek 20. března 2015 celá třída prima nedočkavě vyhlížela částečné zatmění Slunce. Přes sklíčka, svářečskou helmu nebo speciální brýle jsme pozorovali, jak Slunce pomalu ubývá. A protože jsme zrovna měli výtvarnou výchovu, byla to inspirace pro naši další práci. Všichni jsme viděli zatmění poprvé a už se těšíme na další!

Kristýna Mrázková, prima

        F O T O G A L E R I E
    Jednoho pátečního dopoledne paní profesorka zadala třídě primě úkol: vytvořit mapu smyšleného světa v jakémkoli měřítku. S pílí jsme se pustili do práce. Utvořili jsme skupinky a několik hodin výtvarné výchovy na mapách pracovali.  Každá skupinka zvolila jinou techniku, takže všechny práce byly něčím výjimečné. Někdo kreslil město, někdo ostrov, někdo světadíl a někdo jen moře s živočichy v něm. Někteří kreslili pastelkami, jiní malovali akvarelem, někdo použil křídy a další třeba jen tužku. Každý si tím vyzkoušel práci kartografů. Mapy byly zhotoveny převážně na formátu A1. Práce nás velice bavila a těšíme se na další zajímavé úkoly, u kterých můžeme nechat svoji fantazii zapnutou na plný chod. 

Text a foto Kristýna Mrázková, prima

        F O T O G A L E R I E
   Malování, kreslení, nebo modelování z keramické hlíny. To jsou výtvarné techniky, s nimiž se studenti v hodinách výtvarné výchovy setkávají běžně. Nyní však mají možnost využívat techniku novou – kreslení 3D perem.
V prosinci proběhla ve škole prezentace firmy Asperia, která se zaměřuje mimo jiné na 3D tisk z různých typů plastů. Díky tomu si mohou studenti vyzkoušet práci s 3D perem, které umožňuje tvorbu prostorových objektů z ABS plastu.
Technologie 3D tisku představuje zjednodušení vývoje výrobků díky tvorbě reálných modelů a výrobě prvních sérií výrobků z plastu. Práce s 3D perem je nejen zpestřením výtvarné výchovy nebo doplněním učiva deskriptivní geometrie, ale některým studentům se může stát také inspirací pro výběr budoucího profesního zaměření.

Mgr. Marta Lučná

        F O T O G A L E R I E
          Sedím v aule a poslouchám, jak dvojčlenná skupina Marbo ladí nástroje. Jakmile se všichni usadí a ztichnou, sympatická zpěvačka představí skupinu.
První píseň mě sice moc nezaujala, ale každý máme jiný hudební vkus... Mezi jednotlivými skladbami nám zpěvačka popisuje spolupráci a život legendárních umělců – Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka. Dozvídáme se také zajímavosti z historie Osvobozeného divadla. Během třetí písně se rozezpívala většina studentů 2.A a postupně se přidávali ostatní, nejen studenti, ale i profesoři. Nadšení publika muzikanty jistě potěšilo. U poslední písně se odvázaly i stydlivé povahy a všichni tleskali do rytmu.

Definice praví, že perspektiva je optický jev, jenž způsobuje to, že se vzdálené objekty jeví zdánlivě menší než objekty blízké. Studenti sexty využili tohoto jevu v aranžované fotografii. Jak se jim to podařilo, můžete posoudit v galerii.
Mgr. Marta Lučná

    Začínám mít takový zvláštní pocit, že se s naší kvartou něco děje. Nedávno jsme byli v hrobce za kapucíny a teď v úterý 20.5 spolu s třídami primou, sekundou a tercií dokonce u Drákuly. Během krátké doby dvě tak ponurá témata našich výletů, máme obavy, aby se to neprojevilo na našem rozpoložení. Co se týká Drákuly, tak to naštěstí nebyl opravdový Drákula, ze kterého jde hrůza a kvůli kterému mohou mít některé slabší povahy problém s usínáním (zejména při otevřeném okně), ale takový vcelku neškodný popleta z Polárky.

Jubilejní 10. ročník literární a výtvarné soutěže Slavkovské memento proběhl v prostorách slavkovského zámku v pátek 25. dubna 2014. Komise složená ze spisovatelů Klubu autorů literatury faktu, učitelů ZUŠ ve Slavkově a pracovníků Zámku Slavkov – Austerlitz ocenila také práce našich studentek.
Ve výtvarné části získala cenu za sérii fotografií Jiřina Horáková z 1.A a dva týmy fotografek z 2.A (Aneta Juráčková, Dagmar Pilátová a Kateřina Pokorná; Paula Lima, Denisa Nezdařilová, Denisa Adamíková, Kristýna Dvořáková a Denisa Sladká).
Za poezii byly oceněny Klára Červinková z tercie a Aneta Moudrá ze sexty.

4.4.2014 přesně v poledne zní zvony na kostele svatého Gymnázia a ohlašují spojení dvou srdcí. Regina pojme za manžela Lukáše... Jejich rozhodné ANO se ozývá v prostorách auly a nesmí chybět ani první manželský polibek.
Copak se to děje před školou? A proč jsou všichni v tom svátečním oblečení? Někdo tam rozbil talíř a hází tam po sobě rýži... Ále, to si jenom septima hraje na svatbu...
Kdo si hraje, nezlobí... V rámci předmětu Základy společenských věd jsme měli skutečně tu možnost a šanci zinscenovat si svatební obřad se vším, co k němu patří. Nemůžeme ovšem říct, že by to bylo bez chybičky. Sem tam se vyskytly určité nedostatky, ale ve výsledku to snad jako svatební obřad působilo. Vyzkoušeli jsme si i některé tradiční a netradiční svatební zvyky. Prstýnky, podpisy, přípitek, novomanželský tanec a ani zlatý hřeb svatebního dne nechyběl – hostina o několika chodech včetně svatebního dortu a s obsluhou číšníka i sommeliéra. Prostě svatba, kterou by nám mohl kde kdo závidět.

Páteční dopoledne 17. ledna vyjeli žáci nižšího gymnázia do Brna do divadla Polárka. Na programu měla být hra Merlin. Všichni se těšili, zejména poté, co si v čítance přečetli, jaký to byl vyhlášený kouzelník a sukničkář.
Na místě nás však čekalo překvapení: pro nemoc hlavního představitele nemohl přijít kouzelník, nicméně herci nás nenechali jen tak bez umění: sehráli hru Slawomira Mrozka Letní den. Minimum kulis a rekvizit, zato výborné herecké výkony v nápaditém představení. Mladší žáci se pobavili třeba vtipnými poznámkami a příběhem o lidské závisti, ti starší se možná dokázali víc podívat mezi řádky a poznat pocity a pohnutky postav, které nejsou na první pohled vidět.

Pan William Shakespeare by měl radost, kdyby viděl a slyšel, s jakou chutí a originalitou se studentky kvarty chopily jeho krásného textu a předvedly ho. Stačilo jen velmi málo rekvizit, trocha hudby, skromné kostýmy a vznikla dobrá zábava a zážitek. Dramatické talenty by neměly zahálet, a tak milenci z Verony jistě nebyli posledním představením před tabulí.

Listování se na naší škole již stalo tradicí. Přivádí studenty ke čtení knih, které se jim zábavnou formou snaží nabídnout známí i méně známí herci českých divadel. Především proto, aby si i skalní nepřátelé všeho čtiva uvědomili, že „kniha“ není sprosté slovo, ale naopak něco, co může normálního teenagera dokonce zaujmout.
Tentokrát jsme zhlédli představení založené na knize o Ussainu Boltovi, které potěšilo studenty nižších ročníků, a scénické čtení Ekonomie dobra a zla od známého ekonoma Tomáše Sedláčka. To bylo určeno pro studenty vyššího gymnázia a také (letos poprvé) pro studenty Obchodní akademie.
Jako vždy byla obě představení odměněna dlouhým potleskem. I když v případě některých studentek, které okouzleně v prvních řadách sledovaly Lukáše Hejlíka, si vůbec nejsem jistá, jestli vůbec zaregistrovaly, o kterou knihu že se to vlastně jednalo...

PhDr. Růžena Nedělová

Slavnostní vyhlášení výsledků 9. ročníku literární a výtvarné soutěže Slavkovské memento proběhlo 26. dubna v Historickém sále slavkovského zámku. Také letos poskytl záštitu generální konzul Ruské federace A. J. Šaraškin a zúčastnili se zástupci Města Slavkova u Brna, Vojenské akademie ve Vyškově, představitelé Klubu literatury faktu a Československé obce legionářské.
V konkurenci více než 20 zúčastněných škol se neztratilo ani naše gymnázium. V kategorii výtvarných prací žáků středních škol získal první místo Pavel Vařeka z 1.A, o druhé místo se dělí kolektivy tříd 2.A a sexty, cenu za třetí místo si odnesla Kateřina Obručová ze 2.A. Z literárních prací byl v kategorii poezie oceněn 3. místem Lukáš Hrabovský z kvinty, stejnou příčku obsadila i Anna Gulová z tercie v kategorii próza ZŠ, čestné uznání v kategorii próza SŠ získal David Pokorný z kvinty.
Všem oceněným i zúčastněným patří poděkování za vzornou reprezentaci školy.

Mgr. Marta Lučná

Musica animae a žesťový kvintet nehrály na Gymnáziu v Bučovicích poprvé. S vánočním programem přijeli v době adventní a tentokrát nechaly v naší aule zaznít známé melodie dvacátého století. Studenti byli seznámeni s vývojem populární hudby od jazzu, přes rock , disco, až k muzikálu. Během padesáti minut zaznělo několik známých písní, jako například Star Wars, Starý příběh, Hello, Dolly, Škoda lásky, Yesterday, Nebe na zemi, Vím, že jsi se mnou a další.
Poklepávání nohou, pohyby hlavou do rytmu, poslech se zavřenýma očima... to jsou jen některé aspekty toho, že studenti byli naladěni na stejnou frekvenci. A odvážnější si mohli svou správnou odpovědí na hudební otázku vysloužit i sladkou odměnu.
Podle orientačního průzkumu se koncert líbil a posluchače uspokojil. Pokud se našel někdo, kdo nenašel během padesáti minut svůj „hit“, tak snad se dočká někdy příště.

Za hudební výchovu Bronislava Handrlová

   Celostátní fotografická soutěž PHOTOCONTEST projektu PHOTOBASE zná jména finalistů. V obrovské konkurenci studentů z celé ČR do finále postupují také dvě studentky naší školy: Monika Kudličková ze 3.A a Karolína Vaněčková z III.
Všechny fotografie finálového kola budou vystaveny na Staroměstské radnici v Praze od 6. do 26. května 2013. Z tohoto finálového kola budou porotou vybráni vítězové každé kategorie, kteří budou vyhlášeni a oceněni 6. května 2013 v Brožíkově síni Staroměstské radnice. Konkrétní jména a pořadí vítězů budou zveřejněna až při této slavnostní příležitosti. Soutěžní fotografie si můžete prohlédnout na http://www.photobase.cz/photo-contest/galerie.
Všem zúčastněným studentům patří poděkování za reprezentaci školy a finalistkám držíme palce!

Mgr. Marta Lučná, vyučující Vv