Zakončená 2012 aneb "Ne tak docela obyčejná sobota!"

Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Hudba, tanec, výtvarná díla..., Vydáno dne: 06. 12. 2012


     F O T O G A L E R I E

Ráno jako každé jiné. V pokoji je něco jinak. Dívám se na kalendář. 1.prosince 2012. Vedle postele visí krásné bílé, skoro svatební šaty. No jo, je to tady. Naše rozloučení s tanečními. Naše poslední „absolventské“ vystoupení. ZAKONČENÁ!
Je devět hodin. My holky z 2.A a ze sexty spěcháme ke kadeřnici, na líčení a podobně. No říkám to pořád, kluci to prostě mají mnohem jednodušší. Den uběhne jako voda. Naobědvat se, sehnat ještě chybějící silonové punčochy. Světle hnědé nebo tmavě? A do toho drdolu perličky, korunku nebo kytku? Celý den se řeší jedno dilema za druhým.
Bílé šaty jsou sice krásné, ale nikoli pohodlné. Maminka i jiní příslušníci rodiny pomáhají. Utáhnout šatičky tak, aby to nepadalo. „Škrtí?“. „Ne, jenom v tom nemůžu dýchat!“. „A vydržíš to, nebo to chceš povolit?“. „Ne, to snad povolí samo!“.


Kluci mezitím někde shánějí růžičky a možná je taky napadne začít se vypravovat. Holky si malují na ksicht obličej. (Teda nevím jak ostatní, ale já určitě!) Poslední úpravy, nezapomenout kapesníček a může se vyrazit.
Krásně oblečené slečny jako nevěsty vystupují kolem šesté hodiny z aut před kulturním domem v Nesovicích. Ještě si to zopakujeme a jdeme na to. Sedmá hodina večerní se blíží, sál se plní, napětí a nervozita stoupá.
Šaty nepovolily, stojíme blbě, nepamatuji si kroky! Už začíná slavnostní fanfára...A je to tu, běhá mi hlavou. Začíná Zakončená hodina druhých ročníků.
I přes všechny přípravy, komplikace a nervozitu se 1.12.2012 zapsal nám sextánům a druhákům do paměti. Během večera, který trval 5 hodin, se vystřídalo spousta pocitů a nálad. Všechno to spojil dohromady jeden cíl a jeden účel. TANEC! Polonéza, mazurka, polka, valčík, walz, chacha, jive, foxtrot, tango a disco. Vlnili jsme se na parketě jak nejlépe jsme uměli. Každopádně jsme si to v tu NAŠI sobotu všichni pěkně užili, vytancovali se a vyřádili. Za naše kreace, které jsme na parketě předváděli, vděčíme manželům Sedlákovým z Taneční školy Vyškov a tomu, že jsme absolvovali 3 měsíční taneční kurz.
Pro některé to byl nezapomenutelný zážitek, pro někoho hodiny, které musí nějak přežít. Myslím si ale, že nám všem „absolventům“ taneční kurz do života něco dal, budeme na něj s láskou vzpomínat a taky budeme s láskou vzpomínat na toto krásné a důstojné zakončení další etapy našeho života na gymnáziu.

Jana Mlčoušková